Den čtvrtý. Po včerejších slabých 73 km, jsem si řekl že do toho trochu šlápnu a tak jsem na tom dnes za 90 km. Ráno jsem z hammaky vylétl jak čert z krabičky, jelikož mě zbudil silný poryv větru a kapky na obličeji, až jsem se lekl že prší. Naštěstí byla jen mlha, ale po tak rychlém probuzení jsem už neusnul (A to jsem spal jako dřevo celou boc. Miluju hammaku!). K snídani jsem využil rýže od večeře a vyzkoušel "chazuke" (vařená rýže přelitá zeleným čajem) a není to tak blbý jak by se na první pohled mohlo zdát.
První zastávka byla v městě Riesa, město kde mají jednu hezkou ulici, celkem roztomilou fontánu v parku a moc hezké baristky v místní zmrzlinárně/kavárně. V místním nákupáku jsem koupil kabel kterým by teoreticky mělo jít zálohovat z mobilu na exterák, místní chléb (na tmavý chléb podivně nasládlý) a na záchodcích doplnil vodu a ukradnul půlku role toaleťáku. V celém nákupáku se totiž prodávali minimálně po čtyřech. Nebojte na záchodku ještě jedna role zbyla.
Pospíchal jsem natolik, že jsem sjel z trasy a cestu si prodloužil o nějakých 5 km. Po absolvování jízdy přívozem s velmi nevrlým převozníkem jsem čekal na svoji trojici Němců. Ti mi po nějakých 15 minutách odepsali, že jsou asi 5 km předemnou a že jedou směr Mühlberg. Vdechl jsem dva řádky čokolády a nasadil slušné tempo. V Mühlbergu bylo pusto a prázdno, na zprávy Kathrin nereaguje (taky vypíná data kvůli úspoře energie). Vydal jsem se proto dál podél pravého břehu. Kousek za Martinskirchen se Kathrin ozvala že mají pauzu v Mühlbergu, řekl jsem tedy že si dám si dám v příští vesnici pauzu a počkám tam na ně. Tou vesnicí byla Stehla a jelikož se dopolední mlha změnila v odpolední pařák, zastavil jsem ve stínu borovic jednoho domu. Může starajícího se o zahradu jsem poprosil o vodu a sympatický muž mi k tomu ochotně poradil neoficiální cyklostezku do Torgau, vinoucí se podél protipovodňových zábran. Což bylo super, jelikož ta oficiální vede po silnici z kočičích hlav. Jen co jsem se chystal natáhnout se na lavičku, ozvala se Kathrin, že její otec a strýc nemohli najít cestu a tak pokračují po levém břehu Labe. Po té co mě přešel tik levého oka jsem odepsal, že se můžeme sejit v Torgau, že se tam chci podívat kolik stojí noc v místním kempu.
Do Torgau jsem dorazil chvíli před šestou, z toho co jsem viděl to vypadá jako příjemné místo s krásným hradem. V kempu jsem se nakonec ubytoval. Za 4€ no neberte to. V místním Kauflandu jsem nakoupil pivka a Ajvar který společně s rýží a lovečákem posloužil jako skvělá večeře.
Ležím ve stanu s plným břichem a poslouchám žabí operu z místního rybnika, u psaní jsem párkrát usnul a nemůžu se dočkat jaký bude zítřek.
Trojice Němců se ubytovala v pensionu mezi Mühlbergem a Torgau.
