Zázraky se dějí nejen o vánocích a proto jsem se ráno šestého dne probudil pod stanem který sice držel jen na třech kolících, ale i silný přes vítr pořád stál. Veselé to bylo při balení stanu když okolo proplouvala policejní loď. Říkal jsem si že mám jen dvě možnosti: Buď uprostřed pláže s modrým stanem budu dělat že je nevidím a doufat že oni neuvidí mě. Nebo, když už tak plují kolem, tak jim alespoň zamávám. Vybral jsem si tu druhou možnost, taky mi zamávali, pár minut na to se vraceli, o mnoho blíž, tak jsem jim znovu zamával, taky mi zamávali. Když se vraceli potřetí, viděli už jen můj zadek jak kvapně tlačí kolo pryč. Jestli mu mávali nevím.
Jel jsem tedy směr Lutherstadt Wittenberg, když zhruba v polovině cesty mě dostihli moji tři Němci. Ani jsme se nenadáli a už jsme byli ve Wittenbergu, kde jsme se naposled a asi už definitivně rozloučili. Zašel jsem si do kavárny na kafe a makový koláč, ale hlavně nabít powerbanku, kterou jsem v kavárně nechal než si projdu město. Město je krásně, obzvlášť kostel a univerzitní budovy se mi líbily. Před odjezdem jsem se zastavil v kavarně pro powerbanku a při té příležitosti jsem si nechal natočit nejdražší vodu v životě, €3 za dva litry kohoutkové, no neberte to.
Zbytek dne jsem už jen jel a jel, potkával jsem zajímavé budovy a zříceniny. Nejvíce zaujal krásný dřevěný most přes řeku, ale nejvíce hejno ryb kteřé se vyhřívali v proudu pod mostem a jako piraně se vrhali po kouscích chleba který jsem jim házel. Celý den bylo 30°C, takže jsem se byl dvakrát zchladit v Labi, i přes to že jsem často jel lesem, bylo vedro opravdu nesnesitelné.
Zastavil jsem se pouze u městečka Wörlitz, které mi doporučila Katherin kvůli krásnému parku. Park je opravdu pěkný a připomíná menší a divočejší park v Lednici.
Místo na přenocování jsem si vyhlédl na mapě kousek od vesnice Tochheim, mají tu dva hezké turistické přístřešky jako dělané k přenocování, ale byli na můj vkus příliš blízko obydlí. Nakonec jsem přišel k soukromému přístavišti, kde seděli 4 postarší místní. Řekl jsem si "líná huba, holé neštěstí" a optal se zda bych na místě mohl prenocovat. Bez problémů svolili, takže mám krásné místečko se stolkem, lavičkami a pláži se super přístupem do vody. Původně jsem chtěl zavěsit hammaku, ale první příhodné místo je nad kompostem a pravděpodobně místem kam se chodí kakat. No a pod druhým příhodným místem se rozhodl chcípnout ježek. Postavil jsem tedy stan. Při vaření večeře mě přišel navštívit jeden z místních který se jmenuje Tom, jako jediný uměl obstojně anglicky, takže jsme příjemně poklabosili o českých a německých řekách. Dostal jsme od něj pivo a pár užitečných tipů na zajímavé místa.
Tenhle report mi dal hodně práce, jsem utahaný jako kotě a chci moc spát, ještě aby ne, v tom vedru a po 90 km. Když tak poslouchám ten komáři symfoňák, tak postavit stan byla dobrá volba.
.jpg)
