Za poslední tři měsíce, jsem neměl dost splněných snů a tak hurá splnit si asi ten největší. Hurá do Japonska!
Budík mě vzbudí ve 2:45. Nevstává se mi tak zle jak jsem čekal. Vyčistit zuby, obléknout, namazat si k svačině zbytek domácího chleba zbytkem domácího hummusu a už je tu taxi objednané na 3:15. Pylgrim rozložený v krabici o rozměrech 150x85x25cm + krabice s brašnami a ostatními nezbytnými věcmi + příruční batoh s helmou (v letadle nikdy nevíš) a elektronikou, je pěkně neskladné kombo.Na letišti naložím vše na vozík, bez problémů provedu odbavení zavazadel a pak už jen hodinu čekám. Čekání si krátím kávou a chleby k svačině. Zrovna když myslím na koupi vody, vedle sedící dáma s americkým přízvukem mi nabídne láhev vody, kterou si s sebou nemůže vzít přes bezpečnostní kontrolu. To to začíná brzo. 😆
První část letu je z Prahy do Frankfurtu, poprvé v životě letím letadlem a náležitě si to užívám. Krásný východ slunce na jedné a úplněk na druhé straně jasné oblohy. Jezera mlhy rozlité v údolích. Ani se nenaději a už kroužíme nad Frankfurtem.
Mám před sebou šest hodin čekání na další let do Nagoyi. Čas si krátím v asijském bistru u kávy, letních závitků a YouTubem. Zhruba hodinu a půl před odletem dorazili Zdeněk, Tereza, Bara, Kristýna, Tomáš a Tomáš. S nimi poletím zbývající dva lety.
Nástup do obřího Airbusu, mám zase místo u okýnka a jako bonus, roztomilou Japonku, která má místo hned vedle mě. Těch dvanáct hodin nebude tak špatných.
I přes mé prvotní nadšení, jsem zjistil že wifi hotspot běhá jen pokud vypláznu €17 na celý let. To se mi nechce a tam můj program je následující. Dokument o houbách a plísních, film The Founder, Deadpool, Deadpool 2 (nečekal jsem že to bude tak dobrý), Arrival a ke konci letu kousek dokumentů z cyklu Modrá Planeta. Filmy prokládám obědem, snídaní a nesčetnými svačinami. Příjemné zpestření mi zajišťovala Japonka, která mi pravidelně spala na rameni.
Já sám jsem usnul maximálně na 20 minut... při Arrivalu... tím nehodnotím kvality filmu.
I přes mé prvotní nadšení, jsem zjistil že wifi hotspot běhá jen pokud vypláznu €17 na celý let. To se mi nechce a tam můj program je následující. Dokument o houbách a plísních, film The Founder, Deadpool, Deadpool 2 (nečekal jsem že to bude tak dobrý), Arrival a ke konci letu kousek dokumentů z cyklu Modrá Planeta. Filmy prokládám obědem, snídaní a nesčetnými svačinami. Příjemné zpestření mi zajišťovala Japonka, která mi pravidelně spala na rameni.
Já sám jsem usnul maximálně na 20 minut... při Arrivalu... tím nehodnotím kvality filmu.
Blížíme se k Nagoye, je škoda že jsme nezažili žádné slušné turbulence a propady, říkám. Chvíli na to začnou turbulence a propady. Hehe.
Hledké přistání. U celní kontroly dlouhá fronta která se pohybuje rychlostí kontinentů a my si tak říkáme že jestli vůbec stihneme náš další let do Kagoshimy? Protože ten nám odlétá už za dvě hodiny. Naše obavy sdělíme jednomu z celníků. Stalo se něco co nikdo z nás nečekal, celník nás urychleně protlačil k VIP přepážce, hladká kontrola pasů a potom nám všem ochotně vysvětli co, jak a kam nás raději dovedli. :) Před dalším letem do Kagoshimi si musíme vyzvednou zavazadla a zase provést check-in. Krabice s věcmi přijede po pasu a mojí mega krabici s Pilgrimem mi po chvilce čekání přivezou na vozíku. Check-in chvíli trval, Pilgrim se nevešel do skeneru a tak ochotná Japonka se mnou zajela na druhou stranu haly k nadměrným zavazadlům a pak zase zpět. Poté velkou krabici chvíli přeměřovali. Sakra, říkal si že má určitě centimetry navíc a já teď budu doplácet. Ukázalo se, že ve skutečnosti mají strach, aby bylo v malém letadle na objemnou krabici místo a tak mě připraví na možnost, že mi ji pošlou příštím letem. Řeknu že to není problém a ať krabici klidně položí na bok. Když odcházím, tak krabici ještě zpevňují lepící páskou. Já ty Japonce fakt žeru.
Hodinka čekání a převoz autobusem k maličkému, dvou turbovrtulovému letadélku. Koukám že za můj první letecký trip si musím vyzkoušet opravdu všechno. 😁 S maličkým letadlem turbulence hází že stany na stranu, docela prča. Letušky během letu roznáší termosky s černým a zeleným čajem. Dal jsem si zelený, který byl docela dobrý, jen z černého čaje se vyklubalo něco jako vývar.
Let trvá něco přes hodinu a půl. Konečně v Kagoshimě a jsem rád že už do žádného dopravního prostředku nemusím. Je tu krásné počasí a 30°C je oproti českým 15°C docela změna.
Let trvá něco přes hodinu a půl. Konečně v Kagoshimě a jsem rád že už do žádného dopravního prostředku nemusím. Je tu krásné počasí a 30°C je oproti českým 15°C docela změna.
Všechny naše zavazadla jsou tu a Zdeněk s Tomem mi pomůžou krabice odtáhnout k hotelu hned u letiště. Tam se nakonec rozloučíme, protože musí chytit autobus, škoda doufal jsem že si všichni alespoň sednem na oběd. Nevadí, tak ahoj v Tokyu
Ubytuji se, převleču do letního oblečení a ochotný recepční mi ukáže garáž za hotelem, kde si můžu složit Pylgrima. Nejdřív si ale zajdu na letiště do bufetu, v kterém si vyberu večeři podle plastového modelu vystaveném ve výloze. Mísa rýže zalitá vývarem a nahoře vejce a tonkatsu (Konečně ochutnávám pořádný japonský katsudon.), k tomu miso polévka, zelný salát, nakládaná ředkev a zázvor. Vše bylo skvělé a za ¥800 což je nějakých 160 Kč.
Usínám u psaní a tak rychlý post na instáč a jdu spát. Po 27 hodinách,
je čtvrt na sedm místního času.
