Vstávám chvíli po půl šesté. Snídaně, sbalit a vyrazit. Vypadá to na další parný den. Můj dnešní plánovaný cíl je jeden kemp vzdálený něco málo přes 80 km. Měl by být už mimo provoz ale v oné lokalitě se bude špatně hledat místo na spaní. Všude jen hory a prales. Další možné stanoviště je až Michi no Eki, ale to je skoro 125 km v hodně kopcovitém terénu, a to jen tak nedám. Odjíždím v půl osmé.
Po dvou hodinách stavím před 7 ELEVEN v malém městečku, abych namazal řetěz. Dám si i malou sváču, meronpan a jakousi místní kolu která byla bohužel bez cukru. Rychle přemáchnu svoje fusekle na místní záchodě, protože včera by se to v řece s vysokým břehem dělalo dost blbě.
Stojím venku ucucavám kolu a okolo prochází hezký malý průvod s nosítky, houfem dětí a koledují v okolních podnicích. A já si říkal proč jsou některé podniky zavřené. On bude asi nějaký svátek.
Dalších 30 km skrz městečka které se přelévání jedno v druhé. Vlevo a vpravo vzdálené pohoří. Obloha je jak vymetená a na cestě potkávám hodně silničních cyklistů.
Opět 7 ELEVEN a tentokrát na oběd a nákup věcí na večeři a snídani. Pro případ že bych už žádný obchod nepotkal. Sjíždím totiž z hlavní silnice a mířím do hor. Mám za sebou už 50 km a když si vypočítávám trasu k onomu vzdálenému Michi no Eki, vychází ze je to něco přes 60 km... hmm to bych mohl dát... to dám! Bude to stát za to.
Stojím venku ucucavám kolu a okolo prochází hezký malý průvod s nosítky, houfem dětí a koledují v okolních podnicích. A já si říkal proč jsou některé podniky zavřené. On bude asi nějaký svátek.
Dalších 30 km skrz městečka které se přelévání jedno v druhé. Vlevo a vpravo vzdálené pohoří. Obloha je jak vymetená a na cestě potkávám hodně silničních cyklistů.
Opět 7 ELEVEN a tentokrát na oběd a nákup věcí na večeři a snídani. Pro případ že bych už žádný obchod nepotkal. Sjíždím totiž z hlavní silnice a mířím do hor. Mám za sebou už 50 km a když si vypočítávám trasu k onomu vzdálenému Michi no Eki, vychází ze je to něco přes 60 km... hmm to bych mohl dát... to dám! Bude to stát za to.
Po 60 km konečně příroda, to je vzdoušek. Něco jiného než městské parno. Míjím krásné malé vesničky s tradičními domky a po okolních silničkách se tu prohání jeden motorkář za druhým. Jede se mi krásně, i když je to pořád nahoru a dolů.
Po nějaké době si všimnu že jsem před časem špatně odbočil. Vracet se mi nechce a mapa mi přede mnou prozradí příhodný most, který mě zavede zpět na trasu, aniž bych si zajížděl.
Díky tomu potkám krásnou svatyni u skály, u cesty rostoucí mátu, yuzu a vesnici v ohybu řeky na kterou se mi naskytne překrásný výhled. Za vesnicí je i cedule na které se píše "Nejkrásnější vesnice v Japonsku" čemuž bych i věřil, ale jedná se nejspíš o jakousi soutěž, protože stejnou ceduli jsem viděl i o pár desítek kilometrů dál, u ne tak pěkné vesnice.
Po nějaké době si všimnu že jsem před časem špatně odbočil. Vracet se mi nechce a mapa mi přede mnou prozradí příhodný most, který mě zavede zpět na trasu, aniž bych si zajížděl.
Díky tomu potkám krásnou svatyni u skály, u cesty rostoucí mátu, yuzu a vesnici v ohybu řeky na kterou se mi naskytne překrásný výhled. Za vesnicí je i cedule na které se píše "Nejkrásnější vesnice v Japonsku" čemuž bych i věřil, ale jedná se nejspíš o jakousi soutěž, protože stejnou ceduli jsem viděl i o pár desítek kilometrů dál, u ne tak pěkné vesnice.
Přijíždím do prefektury Nara, ta je známá svými rozmazlenými jelínky, kteří somrují o kus žvance u turistů v místních svatyních. Nečekal jsem ale, že na mě budou pořvávat už u silnice. Když zastavím, tak zdrhnou takže na fotku jsem se nezmohl.
Znovu jsem při kochání místní krajinou špatně odbočil, teď už jsem ale elegantně navázat nejde a já si dnesěk prodloužil o dobrých 6 km.
Zbývá posledních 30 km, začínám mít hlad. Zhltnu banán a Snikersku. To mi na chvilku pomůže. Přesneji na 15 km. Jeden kopec za druhým mě stojí hodně energie a tak sním další banán a želé tyčinku ze sladkých fazolí. Posledních 6 kilometrů jsem se už sotva udržel v sedle. Dvou kilometrový sjezd a už jsem konečně u cíle.
Místní Michi no Eki má krásný salonek s tatami. Jako předkrm 4 ks sushi, hlavní chod ramen. Ale hlavně mají tu onsen, ještě jsem v žádném nebyl a tak jsem kvapně zaplatil ¥700.
Zážitek to byl naprosto úžasný, pořádně jsem na sobě vydrhl každý kousek a ponořil se do sudu s horkou vodou, který se nacházel v moc hezké venkovní části, která byla upravena do stylu suché zahrady. Za chvilku si do vedlejšího sudů sedl starší chlápek který se mnou zabředl milý smalltalk. Poté jsem seděl v salonku který bohužel s osm zavírají.
Zbývá posledních 30 km, začínám mít hlad. Zhltnu banán a Snikersku. To mi na chvilku pomůže. Přesneji na 15 km. Jeden kopec za druhým mě stojí hodně energie a tak sním další banán a želé tyčinku ze sladkých fazolí. Posledních 6 kilometrů jsem se už sotva udržel v sedle. Dvou kilometrový sjezd a už jsem konečně u cíle.
 |
| Předtím. |
 |
| Potom. |
Místní Michi no Eki má krásný salonek s tatami. Jako předkrm 4 ks sushi, hlavní chod ramen. Ale hlavně mají tu onsen, ještě jsem v žádném nebyl a tak jsem kvapně zaplatil ¥700.
Zážitek to byl naprosto úžasný, pořádně jsem na sobě vydrhl každý kousek a ponořil se do sudu s horkou vodou, který se nacházel v moc hezké venkovní části, která byla upravena do stylu suché zahrady. Za chvilku si do vedlejšího sudů sedl starší chlápek který se mnou zabředl milý smalltalk. Poté jsem seděl v salonku který bohužel s osm zavírají.
Následovalo přeprání prádla na záchodcích a postavení stanu na kousku trávy za budovou. Místní vedoucí se mě ptal, jestli si raději nechci lehnout pod stříšku, ale vysvětlil jsem mu že tam budou v noci hodit lidí a zbytečné mě rušit. Tady budu mít klid. Řekl že tedy dobrá, ale upozornil mě že na tomhle místě se sráží velká vlhkost. Což o to, můj stan je už stejně zvlhlých z předešlé noci.
Místo pod stříškou bylo naprosto ideální pro hammaku, ale kvůli výše řečeným důvodům jsem tam jen pověsil šňůru a na ní prádlo. Píšu a jdu si k tomu koupit vitamínový nápoj. Z nějakého důvodu si jeden z automatů oblíbili dvě rosničky. Vím co zmená když rosnička leze ven ze sklenice, ale fakt nevím co by mělo znamenat když leze na nápojový automat.
V deset jdu spát. Tohle byl jeden z nejkrásnějších dnů v Japonsku.
Místo pod stříškou bylo naprosto ideální pro hammaku, ale kvůli výše řečeným důvodům jsem tam jen pověsil šňůru a na ní prádlo. Píšu a jdu si k tomu koupit vitamínový nápoj. Z nějakého důvodu si jeden z automatů oblíbili dvě rosničky. Vím co zmená když rosnička leze ven ze sklenice, ale fakt nevím co by mělo znamenat když leze na nápojový automat.V deset jdu spát. Tohle byl jeden z nejkrásnějších dnů v Japonsku.
Najeto 128 km
