Z postele vylezu až v 6:30. Uvařím si rychlý čaj a posnídám sladké briošky. Z Gasthofu vyjíždím v 7:50.
Dalších asi 40 km je cesta skrs dvě dlouhá údolí, udržuji si slušné tempo. Sice mrholí ale alespoň nefouká. Kromě hezkých výhledu na zamlžené kopce a množství malych hradů na skalách, se nedělo nic co by stálo za řeč. Snad až na rostomilou úzkokolejnou trať, která obsluhuje městečka a vesnice od Mauterndorf po Unzmarkt.
Jsem v městečku Teufenbach a je čas na dopolední kávu. Kavárna je tu jedna a to zavřená, Zajdu tedy do samoobsluhy na nákup snídaně a ledové kávy ke které dojímá zbytek briošek.
Rychlé mi začínalo být chladno a tak jsem se vydal na jih, na dnešní největší výšlap. Nebyl to zas takový výstup, alespoň jsem se zahřál a potěšil jeden protijedoucí řídič náklaďáku, který na mě vesele mával troubil. Následoval další dlouhý švih údolím. Vyjíždím ze Štýrska a přijíždím do Korutan, jak mě upozorňuje nespočet cedulí a jeden obelisk.
V 11:45 jsem v polovině dnešní trasy, zastavují v Friesach abych se naobedval. Sotva co zase vyrazím, začne lehce pršet. Přes kopce se převalují malé, ale nízké a černé mraky. Střídají se rychle přeháňky, občas slunce a do toho začne foukat. Pořád zastavují abych se oblékl nebo svlékl.
Projíždím městečkem Hilt, na jehož konci je malý pivovar Hilter. To že je tak malý mě překvapuje, protože jsem na tuto značku narážel po celou dobu co jsem v Rakousku. Udělám si jen fotku a jedu dál, nic zde nekupuji, nechce se mi s pivem celý den tahat. Městečko opouštím s jedinou myšlenkou, že místní pivovar má štěstí že městečko nemá prohozené dvě písmena v názvu. Nemůžu si pomoct, já jak vidím švabach...
Ano toho moc neujedu a schovavam se před deštěm v autobusové zastávce u dálnice. Pořádně se obleču a učím se psát na mobilu v rukavicích. Po půl hodině se déšť přežene. Asi o 2 km dal jsem v jednom dolíku potkal tříčlennou skupinu lidí na cestovních kolech, byl jsem zrovna rozjetý a nabýral rychlost do protějšího kopce, tak jsem ani nezastavoval a jen jsme na sebe zamávali.
Další kus byla na Rakousko podivná cyklotrasa skrz les a podél hranice lesa. Nejdřív uvalcována sotolina a potom se cesta změnila v sotva polní cestu kterou bych očekával spíš u nás než tady.
Co vyjedu z lesa a kousek po silnici, naskytne se mi pohled na krásný hrad Hohernsterwitz, když se mi poštěstí dobrý místo na alespoň trochu zajímavou fotku, musím kvůli ní přelézat elektrický ohradník. Fotka vyšla nic moc, ale lepší možnost nebyla. Při cestě zpět, jsem samozřejmě zavadil o ohradník vnitřkem stehna. Dostal jsem takovou ránu, že se mi málem podlomilo koleno. No mohlo to dopadnout hůř... nebo výš?
Za městem Brückl (překvapivě ošuntělé místo se sovětským rázem) se musím opět schovat do zastávky. Díky tomu si také všimnu, že jsem špatně odbočil. Alespoň k něčemu ty přeháňky jsou. Potom je to už jenom kousek k řece Drau, muj dnešní cíl. Vahlizim břeh kvůli vhodnému místu, ale žádné nevidím. Navíc mám po celém dnu opět chuť na teplou sprchu a tak se přesunu o pár kilometrů a kopečků dál k jezeru Klopeiner. Zde mám vyhlédnutý jeden kemp.
V kempu Nord chcípl pes a ne jen tam, v podstatě v celém okolí jezera. Ono se není ještě čemu divit, je před začátkem sezóny. Nicméně, kemp vypadá jako většina německých kempu. Jedná se spíš o takovou malou kolonii karavanu z dlouhodobým pronájmem a sem tam nějakým tím volným místem, v nějakém odlehlém koutě. Svou přítomností jsem zvedl věkový průměr o pár slušných dekád. Recepce je zavřena a telefonní číslo nalepené na dveřích je hluché. Kolemjdoucí muž si všimne mého hypnotizování recepce a řekne ať si klidně postavím stan támhle v koutě a zítra ráno na recepci někdo bude. Kdyby prý něco ať se odkážu na něj, kdybych si ale pamatoval jeho jméno.
Zázemí kempu je ale hezké, moderní a čisté. Je zde i menší společenská místnost s gaučem. Jednotlivé sprchové kabinky jsou velké jak samostatná koupelna. Užiju si sprchu a na stolku s lavici vedle recepce uvařím si kotel cous-cousu, k němu Ajvar a plechovku sardinek. Mezitím přestalo pršet a tak postavím stan. Do vedlejší hospody si zajdu pro jednoho točeného Hiltera a na gauči ho ucucávám při psaní. Dnes je to má poslední noc v Rakousku, zítra budu spát už v Lublaňi.
Ujeto 120 km, nastoupáno 843 m.
